Za úraz v práci KONEČNĚ dostanete od pojišťovny víc peněz!

Po letech příprav konečně došlo k velkým legislativním změnám i v oblasti BOZP, které se nepřímo týkají všech fyzických osob (dále jen „FO“), a to nejen jako v pozici zaměstnance, ale i jako FO podnikajících na základě příslušného živnostenského oprávnění (dále jen „OSVČ“).

Pro větší přehlednost a kontinuitu uvádím chronologické návaznosti, které předcházely přijetí nové legislativy týkající se dvěma oblastem - pracovních úrazů nebo nemocí z povolání včetně odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu.

1) Odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;

2) Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu;

Ad 1) Tuto problematiku v současnosti řeší vyhláška č. 125/1993 Sb., v platném znění - ,,Podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání“, která měla být nahrazena zákonem č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony (byl ZRUŠEN). Nahrazeno aktuálně novým NV č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ze dne 12. 10. 2015 (viz níže a dále).

Dále je to NV č. 290/1995 Sb., v platném znění - ,,Seznam nemocí z povolání“, které měla být nahrazena zákonem č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony (byl ZRUŠEN). Nahrazeno aktuálně novým NV č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ze dne 12. 10. 2015 (viz níže a dále).

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, vyšel ve Sbírce zákonů současně s novým zákoníkem práce v roce 2006. Zatímco ale zákoník práce začal platit od 1. ledna 2007, účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců byla o rok odložena. Poté byla jeho účinnost odložena ještě třikrát, naposledy byla stanovena na 1. 1. 2017, a to zákonem č. 182/2014 Sb. Problematika zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech proto byla začleněna opět do zákoníku práce, a to do jeho přechodných ustanovení.

Novela č. 205/2015 Sb. zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušuje ta ustanovení, která se týkají odškodňování zaměstnanců při pracovním úrazu a nemocí z povolání, ta se přesouvají z přechodných ustanovení do části jedenácté, která upravuje náhradu škody.

Zákon č. 266/2006 Sb. měl zcela změnit systém úrazového pojištění zaměstnanců. Úrazové pojištění měla poskytovat Česká správa sociálního zabezpečení, pojistné mělo být vybíráno formou běžných odvodů z mezd zaměstnanců. Měl tak být zrušen stávající systém, kdy se zaměstnavatelé pojišťují u dvou komerčních pojišťoven, České pojišťovny a Kooperativy, a případné odškodnění zaměstnanců se pak platí z tohoto pojištění. Protože byl ale neúčinný, proto byl, zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců novelou č. 205/2015 Sb., zrušen, i nadále zůstává dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů prozatím zachován!!! 

Zákon č. 205/2015 Sb. také nově stanoví zákonné způsoby zrušení dohody o provedení práce, a to stejné jako v případě dohody o pracovní činnosti. 

V Poslanecké sněmovně bylo přijato také několik pozměňovacích návrhů. Poslankyně Nytrová (ČSSD) prosadila svůj návrh, podle kterého se budou odborové organizace a organizace zaměstnavatelů považovat za veřejně prospěšné právnické osoby. Na návrh sociálního výboru bude nově stát hradit náklady, které vynaloží odbory a zaměstnavatelé na vyjednávání na republikové a krajské úrovni.

Ad 2) Nově (od 01.01.2014) tuto problematiku dosti komplikovaně a složitě řeší v §§ 2894, 2895, a dále §§ 2951 až 2968 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) v platném znění, který dnem nabytí účinnosti zrušil vyhlášku č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Jelikož je legislativní proces v ČR „nepředvídatelný“ a v minulosti již u některých schválených legislativních opatření byla následně několikrát odsunuta jejich účinnost anebo byla úplně zrušena (viz text v bodu ad 1), k zákonu č. 266/2006 Sb.) nelze se divit, že i v této oblasti vládne legislativní nejistota.

Jednou z těchto změn, ohledně odškodnění zaměstnanců za pracovní úrazy, by měla být novela „NOZ“. Novinka v pracovním právu přichází skoro dva roky poté, co začal platit „NOZ“. Ten zrušil vyhlášku s tabulkami pro odškodňování a přinesl novou metodiku pro výpočet odškodnění za poškození zdraví. Například při dopravních nehodách nebo ve zdravotnickém zařízení. A zároveň přestalo být jasné, jak bez platných tabulek odškodňovat pracovní úrazy a nemoci z povolání.

„Některé právní názory říkaly, že zrušení vyhlášky nevadí, že na ni zákoník práce stejně odkazuje,“ říká Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva. Pojišťovny se proto principů zrušené vyhlášky při výpočtu odškodnění dosud držely.

Jenže jiní právníci jsou zase názoru, že tak postupovat nelze. Proto ministerstvo práce připravilo současné změny.

Výpočet dle obnovených a upravených tabulek bude podle Ivany Ledvoňové snazší. „Cílem je zachování rychlosti a jednoduchosti výpočtu odškodnění“.

Jiný způsob výpočtu, a to podle metodiky Nejvyššího soudu, totiž vyžaduje zapojení specializovaných znalců. „Těch je v současné době nedostatek, přičemž je nutné ročně odškodnit několik desítek tisíc pracovních úrazů,“ dodává Ledvoňová. Poškozený zaměstnanec se ani dnes nemusí spokojit s tím, co mu pojišťovna napočítá. Pokud však výši odškodného přijme ihned - například pod časovým tlakem, protože peníze po úrazu potřebuje okamžitě - nemá na vyšší částku nárok.

Dvojí cena zdraví?

Zákonodárce a experty na pojištění čeká v brzké době dořešit ještě jeden problém. A to skutečnost, že úraz v práci a mimo ni se bude odškodňovat podle naprosto jiných principů.

Úraz v práci se totiž „vyplatí“ méně než mimo ni. Zatímco u zranění mimo práci je strop odškodnění pro nejtěžší poškození deset milionů, podle vládního nařízení bude při úrazu v práci pouhých pět milionů. „Bude docházet k diametrálně rozdílným částkám“ obávají se právníci. Klasickým případem je podle nich srážka kamionu s vlakem ve Studénce. Strojvedoucí, kterému museli amputovat nohu, a má tedy trvalé následky, bude mít nárok na jinou částku odškodnění než cestující se stejným poškozením.

„To je neústavní“. Oslovení právníci „Očekávají, že případní takto poškození zaměstnanci se co nevidět obrátí na Ústavní soud“. Časem by tak mělo dojít ke sjednocení odškodnění….

Na základě výše uvedeného, nabyla prvního října účinnosti novela zákoníku práce, která posiluje práva zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz, nebo u nich propukla nemoc z povolání. Než novinky vyložíme, bude užitečné připomenout, že poškození zaměstnanci mají nárok hned na několik typů odškodného.

Když si zdraví poničíte v práci – a potvrdí se, že skutečně jde o nemoc z povolání nebo pracovní úraz (uznávací proces pro dnešek necháme stranou), – musí vám zaměstnavatel nahradit příjem, o který tak přijdete. Nárok máte také na náhradu léčebných výloh, které nezaplatí pojišťovna. A v neposlední řadě na náhradu za bolest a ztížené společenské uplatnění. Právě v oblasti bolestného a náhrady za ztížené uplatnění nastávají změny – odškodné se zvýší až čtyřnásobně.

Bolestné a náhrada za ztížené uplatnění nově

Náhrada za bolest a náhrada za ztížené uplatnění se poskytují jednorázově. Bolest je tu chápána jako jakékoli duševní či tělesné strádání způsobené nemocí z povolání nebo pracovním úrazem. Výše odškodnění se určuje podle počtu bodů – každému konkrétnímu duševnímu nebo tělesnému neduhu náleží určitý počet bodů – stanovených lékařským posudkem. Posudek na bolest a posudek na ztížení společenského uplatnění jsou dvě různé věci, vydávají se zvlášť. O první můžete pořádat, jakmile se váš stav stabilizuje. O druhý, až když se ustálí definitivně, obvykle po jednom roce od úrazu.

Lékaři teď dostanou pro psaní posudků nové noty.

Vyhláška s bodovým ohodnocením náhrad, která se dosud používala, je zastaralá. „V rámci občanskoprávních vztahů se už nepoužívá, protože byla zrušena novým občanským zákoníkem, ale v rámci pracovněprávních vztahů se podle ní náhrady za újmu na zdraví i nadále určovaly. Za pracovní úraz tak náležela menší náhrada, než by to bylo v případě odpovědnosti podle občanského zákoníku, což bylo vůči zaměstnancům nespravedlivé.

Nová pravidla měl přinést zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců. Ten byl ale novelou zákoníku práce zrušený. Ministerstvo zdravotnictví místo něj připravilo návrh nařízení vlády, které odškodění pracovních úrazů a nemocí z povolání nově upravuje. Kabinet by měl nařízení definitivně schválit dnes. Se zpožděním, jde totiž o prováděcí předpis k již účinné novele zákoníku práce.

Hlavní novinky?

Systém zůstává stejný – každé uznatelné poškození zdraví má přiřazený určitý počet bodů. Bodové sazby za jednotlivá poškození se ovšem oproti dřívějšku navyšují, v některých případech víc než dvojnásobně. „Dochází také ke změně hodnoty jednoho bodu. Dříve činila 120 korun, nově to bude 250 korun – viz nové tabulky bolestného a náhrady za ztížení společenské uplatnění dle NV č. 276/2015 Sb. Výsledné odškodnění tak může být až čtyřnásobně vyšší než podle starých pravidel – dojdete k němu, když vynásobíte příslušný počet bodů částkou 250 Kč.

Tabulka samozřejmě nikdy nevystihne všechny varianty a individuální zdravotní stav každého poškozeného zaměstnance. Výše odškodnění se může o desítky procent zvýšit nebo snížit v závislosti na komplikacích a konkrétním poškozeném. Kdyby ani potom nebyl poškozený spokojený s výší odškodnění, vždy se může ještě obrátit na soud.

PŘÍKLADY: Jak se zvýší odškodné

Pro názornost si navýšení odškodného ukážeme na příkladech:

Náhrada za bolest

Pracujete jako dělník na stavbě. Jenže lešení je špatně upevněné. Spadnete z třímetrové výšky, skončíte v nemocnici s vymknutou kyčlí a zlomeným žebrem. Jak vysoké bolestné dostane? Podle starých pravidel je zlomenina žebra poškozením za 15 bodů, které se násobí 120 korunami. Na bolestném byste tedy dostali 1800 korun. Za vymknutou kyčel byste podle starých pravidel měli nárok na dvanáct tisíc (100 bodů × 120 korun). Celkem byste tedy za utrpěnou bolest dostali 13 800 korun.

Podle nových pravidel je zlomené žebro poškozením za 20 bodů a násobit se budou 250 korunami. Výsledek: Na bolestném dostanete pět tisíc korun. Za vymknutou kyčel nově dostanete 30 tisíc korun (120 bodů × 250 korun). Celkové odškodné za bolest tedy dosáhne 35 tisíc korun.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění

Doplňujete zboží v supermarketu. Zřítí se na vás regál a ošklivě vám přerazí nos. Dříve byste s diagnózou deformace nosu dostali za ztížení společenského uplatnění 24 tisíc (200 bodů krát 120 korun), nově půjde o sto tisíc korun (400 bodů × 250 korun).

Částka ovšem nemusí být definitivní. „Kdyby například došlo k doživotní deformaci nosu u úspěšné modelky, která vzhled potřebuje ke své práci, měla by mít za ztížení společenského uplatnění nárok na vyšší odškodnění než sto tisíc korun,“ upozorňuje právník Petr Novák.

Náhrada příjmu a léčebné výlohy

Když zaměstnanec prodělá nemoc z povolání nebo pracovní úraz, musí mu zaměstnavatel nahradit také ušlý příjem, tedy dorovnat rozdíl mezi příjmem před nemocí a po jejím vypuknutí. Po celou dobu pracovní neschopnosti nemocnému nebo zraněnému člověku doplácí rozdíl mezi nemocenskou a dřívějším průměrným platem. Náhrada náleží i za první tři dny pracovní neschopnosti – za jiných okolností se první tři dny náhrada mzdy ani nemocenská nevyplácí.

Totéž platí, když skončíte v invalidním důchodu. Nebo když se částečně uzdravíte, ale původní práci už vykonávat nesmíte nebo nezvládnete a vyděláváte kvůli tomu míň. Zaměstnavatel vaše příjmy musí dorovnat na dřívější průměrný výdělek.

Jakmile získáte lépe placené místo, nárok na odškodné zaniká. Náhradu za ztrátu výdělku jinak můžete pobírat maximálně do dovršení 65 let věku nebo do chvíle, kdy vám přiznají starobní důchod.

Vedle odškodného máte nárok také na náhradu léčebných výloh, které neproplatila pojišťovna. Musí jít ovšem o účelně vynaložené náklady – například výdaje na cesty do zdravotnického zařízení, zvýšené náklady na léky, dietní stravování a podobně.

Odpovědnost jde za posledním zaměstnavatelem

Odpovědnost za škodu, která vám kvůli nemoci z povolání vznikla, vždy nese zaměstnavatel, u kterého jste pracovali naposledy za podmínek, za kterých daná choroba vzniká – a nezáleží, jak dlouho práce u něj trvala. Všichni zaměstnavatelé musí být pro tyto případy ze zákona pojištění.

Konečně tuto dvojí cenu zdraví naši zákonodárci napravili…

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 276 ze dne 12. října 2015

o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání

Vláda nařizuje podle § 271c odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 205/2015 Sb.:

Bolest a ztížení společenského uplatnění a náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění

§ 1

(1) Bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené

a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a
b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2) Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen "trvalé poškození zdraví") pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

§ 2

(1) Bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení

a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená

1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení a
2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení,

b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené

1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení a
2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

§ 3

(1) Hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

(2) Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

§ 4

(1) U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení bolesti určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, tíží a dopadem na bolest nejvíce srovnatelné.

(2) U poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, které není uvedeno v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění určí podle počtu bodů poškození zdraví uvedeného v příloze č. 3 nebo 4 k tomuto nařízení, které je s ním povahou, rozsahem, prognózou poškození zdraví, anatomickými a funkčními omezeními a jejich dopadem na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě nejvíce srovnatelné.

(3) Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání způsobily více poškození zdraví, bolest se hodnotí pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví se sčítá.

(4) Pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání způsobily více poškození zdraví, hodnotí se ztížení společenského uplatnění pro každé poškození zdraví zvlášť a bodové ohodnocení jednotlivých poškození zdraví se sčítá.

(5) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání stanovené pro jednotlivá poškození zdraví se sníží, pokud před vznikem poškození zdraví již existovalo ztížení společenského uplatnění způsobené změnami zdravotního stavu nesouvisejícími s poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to o 10 %, pokud předchozí změny byly lehkého rozsahu, o 20 %, pokud předchozí změny byly středního rozsahu, a o 30 %, pokud předchozí změny byly těžkého rozsahu.

Způsob bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest

§ 5

(1) Bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(2) Pokud jsou počty bodů v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení uvedeny v rozmezí, určí se počet bodů bodového ohodnocení bolesti u poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání s přihlédnutím k rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčení.

(3) Počet bodů bodového ohodnocení bolesti způsobené několikanásobným poškozením zdraví téhož orgánu nebo části těla nesmí za období do dosažení ustáleného zdravotního stavu převýšit počet bodů

a) za anatomickou nebo funkční ztrátu orgánu nebo části těla, nebo
b) za poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla s nejvyšším bodovým ohodnocením bolesti.

(4) Bodové ohodnocení bolesti z důvodu operace u zlomenin kostí nebo operace u jiných systémů nebo orgánů se hodnotí jako otevřená rána podle položky přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Bolest vzniklá v souvislosti s každou další operací se hodnotí jako nově vzniklá bolest.

(5) Bodové ohodnocení bolesti způsobené drtivým poraněním, které vede do 24 hodin od pracovního úrazu ke ztrátě orgánu nebo části těla, se provádí jen jedenkrát, a to podle položky týkající se takového orgánu nebo části těla přílohy č. 1 k tomuto nařízení s nejvyšším počtem bodů.

§ 6

(1) Bodové ohodnocení bolesti jednotlivých poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se zvýší, jestliže v příčinné souvislosti s poškozením zdraví došlo

a) ke komplikacím, kterými se rozumí zejména infekce rány, zánět žil, trombóza, embolie, zánět plic a proleženina; s ohledem na rozsah a tíži komplikací se bodové ohodnocení při lehkých komplikacích zvýší nejvýše o 10 %, při středně těžkých komplikacích nejvýše o 30 % a při těžkých celkových komplikacích ohrožujících život nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození příslušného orgánu nebo orgánů anebo části těla nebo více částí těla,
b) k náročnému způsobu léčení, kterým se rozumí zejména dlouhodobá umělá plicní ventilace, dlouhodobá peritoneální dialýza, opakované hemodialýzy a opakované převazy rozsáhlých popálenin; bodové ohodnocení se zvýší nejvýše o 50 % bodového ohodnocení odpovídajícího poškození zdraví příslušného orgánu nebo části těla.

(2) Další bolest vzniklá po ohodnocení bolesti podle § 4, popřípadě podle odstavce 1, se hodnotí a odškodňuje jako nová bolest.

§ 7

Způsob bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění pro určení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění

(1) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

(2) Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.

(3) Pokud bylo již dříve ohodnoceno ztížení společenského uplatnění a poté nastalo zhoršení trvalých následků poškození zdraví, provede se nové ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

(4) Při stanovení výše náhrady ztížení společenského uplatnění v případě podle odstavce 3 se z nově určeného bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění odečte výše bodového ohodnocení dříve přiznaná.

Lékařský posudek

§ 8

(1) Lékařský posudek o ohodnocení bolesti nebo lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění, jde-li o

a) pracovní úraz, vydává

1. poskytovatel zdravotních služeb, který poškozenému poskytoval zdravotní služby v souvislosti s pracovním úrazem pouze v jednom oboru specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,
2. registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen "registrující poskytovatel"), pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je lékař v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, nebo
3. poskytovatel zdravotních služeb, který poskytoval poškozenému zdravotní služby naposledy, nemá-li poškozený registrujícího poskytovatele zdravotních služeb a pokud poškozenému pro daný pracovní úraz poskytovalo zdravotní služby více poskytovatelů zdravotních služeb; posuzujícím lékařem je ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

b) nemoc z povolání, vydává poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči¹⁾.

(2) Při posuzování bolesti nebo ztížení společenského uplatnění poškozeného se vychází

a) z lékařských zpráv a nálezů poskytovatelů zdravotních služeb, kteří se podíleli na léčení poškození zdraví a jeho následků, a
b) pokud je to pro posouzení potřebné,

1. z výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o poškozeném registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb,
2. z výsledku lékařské prohlídky provedené posuzujícím lékařem, nebo
3. z výsledků aktuálně provedených odborných vyšetření vyžádaných posuzujícím lékařem.

§ 9

V lékařském posudku o ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění vedle náležitostí stanovených právním předpisem upravujícím obsah a náležitosti zdravotnické dokumentace²⁾ se vždy uvede

a) datum, kdy došlo k pracovnímu úrazu, nebo datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká; v případě nemoci z povolání se uvede označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovícím seznam nemocí z povolání³⁾,
b) ustanovení tohoto nařízení a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno,
c) postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení,
d) bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění,
e) odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení podle § 6 odst. 1.

§ 10

Přechodné ustanovení

Byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

§ 11

Účinnost 

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Předseda vlády:

Mgr. Sobotka v. r.

Ministr zdravotnictví:

MUDr. Němeček, MBA, v. r

1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 236/2013 Sb.

3) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb.
Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb.